„Je pro mě důležité nezůstat hlavou na mistrovství, vrátit se zpět do práce a vytyčit si nové cíle,“ říká Papoušek.
Od finále ještě neuběhl týden. Už sis plně uvědomil, že jsi mistr světa?
Jelikož je to stále poměrně čerstvé, tak si to pořád tolik neuvědomuji a myslím, že si toho budu více cenit až zpětně. Jsem ale na celý tým neskutečně pyšný a mám obrovskou radost, že se nám povedlo splnit náš cíl, na který jsme se hodně nadřeli.
Tým působil velmi sebevědomě a jednotně. V čem byla jeho největší síla?
V týmu jako takovém. Měli jsme plno skvělých hráčů a individualit, ale každý do jednoho se byl ochoten podřídit týmu na úkor svého ega. Jsem přesvědčený, že jsme budování a správnému nastavení týmu mimo hřiště věnovali nejvíce času ze všech a mohli jsme z toho následně těžit na hřišti, jelikož v mužstvu panovala absolutní důvěra v jeden druhého.
Jak ty sám jsi spokojen se svými výkony?
Přiznám se, že na nějakou větší sebereflexi jsem si zatím nenašel čas a spíše ho věnoval oslavám. Ale obecně se svými výkony nebývám moc často spokojen.
Jaké okamžiky ti ze šampionátu navždy zůstanou v hlavě?
Mám dva. Prvním jsou večerní mítinky, na nichž se každý podělil o příběh, který se vázal s osobní věcí, co si s sebou na turnaj přivezl. To nás ještě více sblížilo dohromady a prohloubilo důvěru v týmu. A druhým zážitkem je výkon „King Corna“ Honzy Pazdery, který při plnění sázky spořádal za 39 minut přes 50 kousků kukuřice!
Teď už je před tebou i dalšími Kanonýry prvoligová sezona. Věříš, že tvůj úspěch na šampionátu se může projevit i do ligových výkonů?
Jelikož mě více motivuje neúspěch než úspěch, po kterém mám tendenci se trochu uspokojit, tak je pro mě důležité nezůstat hlavou na mistrovství, nýbrž vrátit se zpět do práce a vytyčit si nové cíle. Určitě to ale může přinést právě sebevědomí a sebedůvěru.
